Říjen 2020

Na začátku října jsme si ještě připomínali svátek sv.Václava-patrona české země. Když byl malý, vyrůstal na nedaleké Budči a my jsme si zpívali: Na Budči zatanči, všichni tančí Jan i Ančí, na Budči zatanči Václavovi knížeti…(na popěvek i tanec Avignon) Kluci, jako správní rytíři si vyráběli štít se znakem černé Přemyslovské orlice a holčičky si jako správné dvorní dámy vyráběly čelenky. Sv.Václav (tedy Dominik v přestrojení), když v lese slyšel hrát sv.Václavský chorál, hned přišel a pasoval děti na rytíře a dvorní dámy své družiny. Nakonec si s dětmi zatančil Na Budči…a zase zmizel.

Do školky přišel skřítek Podzimníček a povídal si s dětmi, co se děje na podzim. Nejkrásnější je, jak se barví a padají lístečky stromů. Nemohla tedy chybět píseň Lístečku dubový. V lese jsme lístečky z písničky hledali a hráli si s nimi. Z žaludů a kaštanů jsme také vyráběli panáčky-Dubánky, o kterých jsme si četli před spaním v měsíci září. Lístečky jsme také natírali barvou a tiskali s nimi, zkoušeli jsme i frotáž kůry stromů. Stromečky jsme zkoušeli i poslepu ohmatat, jak je dokážeme vnímat.

Nezůstali jsme ale jen u listnatých stromů. Našli jsme také stromy jehličnaté a učili jsme se o nich s písní Byla jedna šiška. Věřte nebo nevěřte i v listnatém Chýnovském háji se dají nalézt šišky. Udělali jsme si také výpravu za keři-nejvíc se nám líbil šípek, ze ketrého jsme si udělali dobrý čajíček a také si zahráli na Šípkovou Růženku.

Opakovali jsme také písničku o sedláčkovi, jak pěstoval obilí, ale tentokrát vypěstoval také zeleninu. Každý si mohl vybrat jeden kousek z košíčku, ukázat ostatním a říct, jak se zelenina jmenuje. Zkoušeli jsme zeleninu počítat, očichávat… Velikým výkonem bylo zvládnutí hry Míchám míchám čalamádu, kdy si děti v kruhu vyměňovaly místo podle druhu zeleniny, u které stály… A protože zelenina je hlavně k jídlu, museli jsme vařit bramboračku. Všechny děti byly moc šikovné, pracovaly se škrabkou a nožem a odměnou byla skvělá polévka, kterou nám Dominik uvařil v kotlíku na ohni.

Poslední týden v říjnu jsme si hráli s dýněmi, zdobili dýňové strašidláky a učili se o Dušičkách. Nejen o svátku, ale i o tom, že dušička oživuje tělo a jak poznáme, že jsme živí-dýcháme, tluče nám srdíčko…

Ale aby to nevypadalo, že ve školce jen plníme program, který jsme si přichystali. Vězte, že vaše děti si ve školce hlavně hrají, učí se vycházet s ostatními, trénují oblékání a zacházení se lžící i jinými nástroji (pilka, kladivo, škrabka, nůž). Slavíme spoustu narozenin a překonáváme společně různé překážky. Ať už se jedná o deštivé počasí, náročný terén nebo neshody mezi kamarády. Snažíme se nastavovat dětem pravidla chování a podporovat přátelství, oceňovat spolupráci. Je to veliký dar, být s vašili dětmi v lese a být u toho jak rostou, jak se radují z padajících lístečků a nabývají v nás-průvodce důvěru.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika libčických kulíšků. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.