Listopade, listopade, zima bude….. to je začátek naší rozcvičkové písničky, u které jsme běhali a také se zastavovali a tleskali. U dětí byla písnička, tak oblíbená, že jsme jí vždycky museli zpívat několikrát po sobě : ) Měsíc listopad jsme začali připomenutím svátku Dušiček. Zpívali jsme starou lidovou píseň: A když bylo před kostelem, hádala se duše s tělem. A povídali jsme si, jak poznáme, že je v těle duše a co se stane, když není. A jak chodíme za našimi předky na hřbitov a zapalujeme za ně svíčky. Začali jsme vyrábět světýlka-lampičky, které mohou svítit za dušičky nebo na Martinském průvodu. 
Na svatého Martina jsme se připravovali celý týden. Naučili jsme se písničku Martin jede na koni a každý den jsme hráli dovadlo o Martinově životě. Hlavně scénu, když se dělil z žebrákem o svůj plášť. Po živém snu se rozhodl, že už nebude vojákem a také scénu, kdy ho chtěli zvolit biskupem, on se tomu chtěl vyhnout a schoval se v husím chlívku. Husy ho ale prozradily a biskupem se nakonec stal… S dětmi jsme pekli martinské rohlíčky plněné povidly. Ty se staly pokladem na fáborkové svatomartinské stezce. Po přípravách se mnohé děti zúčastnily Martinské slavnosti a zpívaly s Káčou Judovou na farní zahradě.
V dalším období jsme si s dětmi povídali, co dělají lesní zvířátka a ptáčci na podzim a jak se chystají na zimu. Pomáhala nám při tom plyšová zvířátka. Hráli jsme hru Tiše tiše ježek spí. Zpívali jsme Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš? Začali jsme nosit slunečnicová semínka do krmítka, které máme na kraji lesa. Každý den ptáčci všechna semínka vyzobali. Za odměnu jsme je mohli pozorovat. Viděli jsme: brhlíka, sýkorku babku, sýkoru koňadru a sýkoru modřinku. Káča Judová přinesla zbrusu nový kánon o sýkorkách a už jsme se ho naučili a zazpívali. Nezapomněli jsme ani výtvarničit. Zkusili jsme si nakreslit spící ježečky, ptáčky s hnízdečkem a zobáním, druhá skupinka zkusila i ptáčka na kolíček. 
Na konci listopadu jsme si také uvili adventní věnce. Nedělali jsme to jen tak obyčejně, ale trošičku obřadně. Děti musely jít po spirále, která byla natažena pomocí klubíčka mezi stromy. Uprostřed Kulíšci ustřihli větvičku a drátkem ji přidělali na slaměný korpus. Zazvonili na zvoneček a vyrazil další Kulíšek. Den poté jsme připravili ozdobičky z buráků, které jsme omotali kousíčky ovčí vlny. Předškoláci s naší praktikantkou Lenkou potom věnečky ozdobili.
Poslední úterý v listopadu jsme s dětmi vyrazili na výlet vláčkem do Roztok u Prahy. V muzeu na nás čekala lektorka, která nám ukázala výstavu vánočních ozdob. Byly to ozdoby staré a některé i dost legrační, fakt nás to bavilo. Potom jsme svačili a vyráběli svou vlastní ozdobičku, inspirovanou výstavou. Tak jsem se zabrali do tvoření, že jsme trochu zapomněli na čas a pak jsme se vskutku v rekordním čase oblékli a vyběhli na vlakové nádraží. Vlak jsme stihli a všechno dobře dopadlo.
V listopadovém lese řádili dřevorubci, tak jsme měli omezený výběr, kam s dětmi jít. Když ale dokáceli, měli jsme spoustu překážek na přelézání, spoustu dřevěných „melounů“ na hraní a to se to rozvíjí hrubá motorika. Taky jsme jeden den celou lesní výpravu JAKO slavili narozeniny u nových pařezů a jindy jsme zase chodili JAKO po zoo-přičemž starší děti hrály zvířátka a mladší se na ně chodili dívat a hladili si je : )
Prostě hrajeme si celý den. Učíme starší děti pomáhat mladším a brát je do hry a těšíme se vždy, když se to podaří a děti jsou u nás ve školce spokojené a září jim očka.