Říjen 22

Pozorovali jsme první známky podzimu, to jak se barví listí a pomalu opadává. Sv.Václav nám na konci září přinesl skřítka Podzimníčka a s ním jsme se učili básničku: Podzim klepe na dveře a také nehynoucí písňový hit Lístečku dubový. V lese jsme začali navštěvovat i jiná místa, než jen Lesní vanu. Sbírali jsme lístečky a plody stromů do platíčka od vajec a poznávali rozdíly mezi stromy. Pod stromy na podzim rostou také houby, které děti tolik milují. Děti si vyžádaly houbičkové modelování ze slaného těsta. Houbičky jsme umístili na okolní pařezy a schválně, jestli si je nějaký houbař poplete s opravdickými : )
V lese rostou krom listnatých, také jehličnaté stromy. Ty nám připomněla písnička s tanečkem BYLA JEDNA ŠIŠKA. Pod stromy najdeme také keřové patro-lísky, bezy, šípky….nesměl chybět ani podzimní šípkový čajík.
Na podzim se také sklízí zelenina: brambory, mrkve, celer, řepa, zelí atd. To by bylo, neuvařit si na ohníčku takovou podzimní bramboračku se vší tou skvělou zeleninou. Róza nám dokonce přinesla minibrambůrky, které vypěstovala s maminkou na své zahrádce a v polévce byly vážně skvělé. Protože jsme hodně zpěvná školka, naučili jsme se i písničku Kopu kopu brambory. Brambory nám pomohly i výtvarně tvořit-zahráli jsme si pohádku o Veliké řepě a potom jsme pomocí řepných a bramborových tiskátek vytvářeli k pohádce ilustraci. Červenou řepu jsme také ochutnali a kupodivu skoro všem moc chutnala.
V měsíci říjnu jsme také 2x navštívili galerii Uhelný mlýn. Výstavou „Burn baby burn“ nás provázela lektorka Anička Roubalová. Ukázala dětem rozdíl mezi malovanými obrazy a smalty. Na smalt se mohlo sahat, ale na obrazy ne. U některých obrazů děti dlouho zkoumaly co to je a nacházely pořád další věci. Potom už se šlo tvořit. Každé z dětí dostalo kovovou destičku. Na ní se sypaly práškové barvy-jen tak nebo skrz šablonu a mohlo se do nich kreslit špejlí. Potom lektorka barevné prášky zapekla na vařiči a dílo bylo hotovo. Jako bonus měly děti venkovní prohlídku smaltovaných obrazů, přičemž seděly na vagónku a lektorka Anička je tlačila…
Poslední týden jsme se zabývali dýněmi a svátkem Haloween. Některé děti si přinesly svoje dýničky, které se s naší pomocí vydlabaly a vyřezaly strašidelné obličeje.
Máme velikou radost, že adaptace všech nových dětí se zdařila a ránem už se nenese dětský pláč. Vidíme, že mezi dětmi vznikají nová přátelství a že hra v lese zvyšuje odolnost a pospolitost celé skupinky.
Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika libčických kulíšků. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.