Prosinec 2020

Prosinec začal Mikulášským týdnem. Na adventním věnci jsme si zapálili 1.svíčku a učili jsme se básničku Strejček náš mikuláš. Doprovodili jsme ji ťukáním na oříšky. Potom už děti napjatě naslouchaly příběhu o Mikulášovi, když byl ještě malý, jak se rozdělil o pomeranč s chlapečkem Pikem, který mu před tím ublížil a jak společně pomáhali chudým lidem. Po skončení příběhu se děti učily ještě píseň Kráčí Mikuláš s berličkou…. A jakže ten Mikuláš vypadal? Aby to  všichni věděli, jedoho velikanánského Mikuláše jsme společně vyrobili – vylepili jsme ho jako omalovánku barevnými papírky. Ale to nebylo nic proti tomu, když přišel na návštěvu opravdový Mikuláš-nebo spíš Dominikuláš! Vždyť když mu spadla čepice, vypadal úplně jako Dominik. A když jsme tomuhle Dominikulášovi zazpívali písničku a řekli, že jsme byli všichni hrozně hodní, nadělil každému mandarinku.
Další den jsme pokračovali čertí školou. Děti si hned po ránu vyrobily z papíru čertí rohy, zopakovaly si píseň o Mikuláši a ozdobily si polevou a mandlemi perníková čertiska, které pro ně napekla Káťa. Venku na malé čertíky čekala čertice Andrea, která je cvičila v kradení čertích chlupů, v hodu „žhavými uhlíky“, připravila pro ně čertí dráhu a hrála s nimi čertí honičku.
Jiný den s Káťou děti hrály v lese na Mikuláše, který naděloval dárečky-víčka od Pet lahví hodnému děťátku. Jednou přinesly jeden dáreček, potom 2, 3 a 4. Příště dárečky nosily na tácku a nesměly jim spadnout. Děti trénovaly počty, jemnou i hrubou motoriku a zapojili se i ti úplně nejmenší.
Zapálili jsme 2.svíčku adventní na věnci a vrhli se na nácvik koled a vánočních písní. Byli 4 koledníci je naše hitovka-koledníci šli koledovat do lesa ke zvířátkům a koleda vypráví o tom, co dostali (vlastně spíš nedostali)… Z klasických koled jsme se učili Půjdem spolu do Betléma a Pásli ovce Valaši. K tomu jsme si přidali něžnou vánoční píseň Potichoučku sněží, kterou děti doprovázely na triangly a jiná cinkátka. Z předvánočních činností nesmělo chybět oblíbené pečení perníčků, které jsme během adventu pomaličku ujídali. Letos prvně jsme se pustili do výroby ozdoby zvané „polaz“. Je to vlastně připomenutí zimního slunovratu-koule, do které se zapichují jako paprsky ozdobené špejličky. Nám jako koule posloužilo pomelo a když to bylo hotové, Dominik si dal štafle na stolečky a vylezl až do koruny jurty a polaz tam zavěsil. Děti si také vyrobily z kartónu vánoční zvoneček nebo ozdobu ze šišky omotané ovčí vlnou.
Na věnci zazářila 3.svíčka adventní a Eva pro děti připravila divadlo o tom, jak se narodil Ježíšek. Figurky byly z ovčí vlny a děti pomáhaly ozdobit divadlo pomocí trianglů a také zpěvem. Venku pak děti zkoušely divadlo zahrát jako herci s náznaky kostýmů. Předškoláci pomáhali vyrobit krásný Betlém u vchodu do Kulíšku.
Z vánočních zvyků jsme si s dětmi vyzkoušeli také věštění. Místo olova jsme lili roztavený včelí vosk a podle jeho tvaru jsme odhadovali, co naší školku čeká v příštím roce. Pouštěli jsme také lodičky z ořechových skořápek a svíček.
Na malé Kulíšky čekala také nadílka-dárečky. Nebylo to ale tak jednoduché, že by je našly někde pod stromečkem a jen si je rozbalili. Děti musely ujít kousek cesty lesem samy-ve dvojicích či trojicích. Z dálky viděli Marii a Josefa (teda Evu a Dominika), jak zpívají Narodil se Kristus pán a když přišli blíže, uviděli děťátko-Ježíška, spinkajícího v jesličkách (krmelci) a pod ním si každý vybral dáreček – rolničku.
Během měsíce prosince se nám podařilo několikrát vystoupat na Dubový plácek nebo k „Díře“ a často jsme chodili ke krmelci, který nám připomínal Ježíškovy jesličky. Dva dny jsme si užili i sníh, koulovačku a jednoho menšího sněhuláčka. Jinak jsme si užívali v lese napadané listí, které nám poskytlo měkký podklad pro válení sudů. Každý den někdo z dětí zapaloval před obědem svíčky na adventním věnci. Měli jsme na to speciální dlouhatánské sirky a každý oběd byl takovou malou slavností.
Při slunovratu se střídají roční období a proto jsme museli dát spát skřítka Podzimníčka a našli jsme skřítka Zimníčka i s perníčkovým pokladem. Ale abychom dárečky a dobrůtky jenom nedostávali, vyrobili jsme pohoštění pro naše ptáčky. Do šišek jsme zapracovali sádlo se semínky a taková krmítka jsme zavěsili pro ptáčky v lese. Také velice děkujeme panu Sadílkovi za nové krmítko, které vlastně donesl Ježíšek a Kulíšci si ho rozbalili a budou ho ještě zdobit a natírat, než ho zavěsíme ke kraji lesa, abychom mohli sypat ptáčkům krmení a pozorovat je, jak zobou.
Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika libčických kulíšků. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.