Nový rok jsme tradičně přivítali s písní fanfrnoch (máme fanfrnochy-nástroje vyrobené z kelímku a provázku, který se namočí a hraje se klouzáním prstů po provázku). Předškoláci vyrobili nádherné tříkrálové koruny a v dalších dnech děti měly 3královou bojovku, kdy po trojicích šly samy po trase vyznačené fáborky. Na jejím konci byl krmelec, kde v seně ležel Ježíšek zabalený v plenčičkách a hlídal poklad -krabici cukroví, co zbylo od Vánoc. Každý si mohl z krabice vzít dobrotu a zase jít zpátky. Samozřejmě děti startovaly s Tříkrálovou koledou.
Objevili jsme v lese nový spadlý strom – habr, který se nám stal objektem na hraní-lezení, houpání a jiné řádění.
Navštívili jsme kladenské divadlo Lampion, pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký, která byla akčí, interaktivní a plná skvělých písniček. Naši Kulíšci seděli v 1.řadě a na leccos si mohli i sáhnout. Inscenace byla opravdu skvělá a bavila neje děti, ale i dospělé!!!!
V dalším týdnu jsme se učili o tom, jak plyne čas a jak ho lidé počítají. Že v každém roce se opakuje 12 měsíců a že měsíce tvoří roční období. K učení nám pomáhala pohádka o 12ti měsíčkách, ke které jsme si vyrobili vařečkové loutky a několikrát si společně zahráli divadlo.
Od běhu času je jen krůček do Vesmíru. Jak poznají Měsíčkové, že se mají vystřídat? No přece podle Měsíce, který běhá kolem Země. A jeden rok je doba, kdy naše Země oběhne Sluníčko. Kolem Sluníčka ještě obíhají další planety. S dětmi jsme si venku zaběhali, každý představoval jednu planetu. Venku v mrazivém počasí jsme si udělali výpravu do lesa jako cestu do Vesmíru s mezipřistáními na planetách-našich oblíbených místech. Ani černá díra nechyběla. Děti pro Vesmír projevily veliké nadšení. Vznikly i krásné vesmírné obrázky.
Zimních sportů jsme si venku moc neužili, chybělo nám to nejdůležitější -sníh. Alespoň jsme si zazpívali Já mám saně borový a zahráli si na koníky a vozku venku s lanem. Ani sněhovou koulovačku jsme si nemohli užít. Jako náhražku jsme si vyčarovali papírové koule a dvě družstva s nimi házela přes lano na území protihráčů. Nejen, že jsme trénovali hod horním obloukem, ale také počítání-kdože má těch koulí na svém území méně… Sněhových vloček jsme naživo také moc neviděli, museli jsme si je alespoň vystříhnout z papíru, sněhuláka zase nakreslit zmizíkem do inkoustové plochy…
Aby jsme si zasportovali, jeli jsme do Kralup do sportovní haly na lekci lezení. Čekala nás lektorka Ivča a lektor Vašek. Nejdříve nás trochu rozehřáli hrami na mrazíka a na žvýkačku a potom už se odvážlivci připravili do sedáků a měli možnost jištěni vylézt až ke stropu tělocvičny. Ne všichni se toho odvážili. Někteří se jenom pohoupali s plyšáčky v sedáku, jiní si pohráli v tělocvičně na opičí dráze. Rozhodně jsme si to všichni užili a posunuli hranice svých možností zase o kousek dál.
Poslední lednový den jsme ve školce měli zvláštní úkol. Lucie přivezla štěpkovač, který děti krmily klacky. Jezdilo se s kárkou k lesu pro klacky a kdo měl ochranné brýle, směl krmit štěpkovač, který klacky nadrtil. Hotovou štěpku jsme sypali na cestičky v našem zázemí. Přeměna celých klacků v nadrcenou štěpku je pro děti fascinující proces a odměnou všem byl dobrý pocit z odvedené práce.
Hodně dětí v lednu oslavilo své narozeniny. Slavíme je v lese u pařezového dortu, na který se dá správný počat svíček a každé z dětí může přinést něco krásného na ozdobu, co najde v lese. Potom stojíme v kruhu a koluje plyšový Kulíšek (nebo cokoli jiného) a kdo ho má v ruce, může říct přání oslavenci. Pro oslavence se zazpívá přací písnička a on sfoukne svíčky. Nakonec jako správní Kulíšci zahoukáme tolikrát, kolikáté narozeniny se slaví. Poté oslavenec může rozdat nějakou dobrotu, co dětem přinesl.
