Duben 2016

DSC_0433[1]V dubnu jsme začali zkoumat malá zvířátka-hmyz. Používali jsme kelímkové lupy a prozkoumali jsme ploštice, mnohonožky, slunéčka sedmitečná, střevlíky, housenky a jiný hmyz. Dokreslili jsme ruměnici pospolnou. V lese jsme zažili mravenčí stezku, nosili klády jako mravenci, skládali mravenčí puzzle a nakrmili mravence kouskem svačiny.  Čteme Ferdu mravence.
DSC_0452[1]DSC_0460[1]Na kraji lesa jsme našli jarní květiny: orsej jarní, dymnivku dutou, sasanku hajní, violku a hrachor jarní.
S Káčou jsme si zazpívali Hrubínovu pohádku Zvířátka a loupežníci a poznávali vlastnosti kohouta, kozla a kocoura. DSC_0467[1]Povídali jsme si o domácích zvířátkách. V lese jsme si vyrobili dalekohledy a coby myslivci hledali lesní zvěř. Šipky nás zavedly k zajíci, se kterým jsme si zahráli hudební hru Běžel tudy zajíček a vystopovali jsme také srnce a zazpívali  písničku Srnky.
Podívali jsme se za kralupskými Kulíšky na Rusavky a báječně si zalezli po skalkách.
Navštívili jsme zahradu rodiny Jirouškových, kde jsme si hráli na Trnkovu Zahradu, kterou jsme dočetli už v březnu.
Poslední výprava byla čarodějnická a začarovávali jsme se do nejrůznějších zvířátek, dokonce i do šišek! DSC_0469[1]Zaklínadlo/hra: Čáry, máry fuk, ať tu není kluk, ať tu nejsou holčičky, ať tu ………. (skáčou žabičky, mňoukaj kočičky, kdákaj slepičky a cokoli dalšího dle vlastní fantazie). Pomocí březové kůry jsme rozdělali oheň, na kterém jsme si opekli jablíčka. V čarodějné kuchyni jsme poznávali ingredience podle hmatu a čichu.
Zpívali jsme kromě našich oblíbených písniček také: Travička zelená, Já mám koně, Kočka leze dírou atd., dubnová novinka:
Popěvky:
1. Típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp! Poprali se na keříčku, vytrhli si po peříčku, típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp.

2. Mů, mů, mů, kráva chce domů. Netěší ji tráva sladká, vzpoměla si na telátka, mů, mů, mů, kráva chce domů.
3. Kvok, kvok, kvok, kvočna měří krok. Nohu zvolna, vážně zvedne, povykročí, pak si sedne, kvok, kvok, kvok, kvočna měří krok.
4. Haf, haf, haf, pejsek už je zdráv. Jen když někdy hafan štěkne, tak se ještě trochu lekne, haf, haf, haf, pejsek už je zdráv.
5. Mek, mek, mek, kdo by to byl řek! Vyběhla si koza z vrátek a hned znovu na salátek, mek, mek, mek, kdo by to byl řek.
DSC_0473[1]
Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika libčických kulíšků. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.