Lesní školka je každý den tak trochu jiná. A kdo za to může? Roční období a počasí. Když se chystá na teploměru nějaký rekord směrem vzhůru, naloží učitelé do vozíku velké zásoby vody. Jako na cestu do pouště. Z vozíku se stane velbloud a my vyrazíme na cestu. A tak to bylo i toho středečního dopoledne s Evou a Lukášem. Sluníčko žhnulo, peklo a pařilo, ale my zašli do míst s úžasnou klimatizací. Do lesa. Zelené stromy nás pohladili chladivě a mile. Cesta byla veselá. Hledali jsme opičí stromy. Opičí strom má roztodivný tvar a dá se na něj krásně vylézt, protože jeho kmen se plazí nízko nad zemí. Také jsme si hráli na stopaře a studovali stopy koníka. Agátka s Marjánkou hned přišly na to, odkud koník jel a kam mířil. Podle tvaru podkovy. Děti také objevily stopu psa, co se zabořil do bahna. A Vendulka našla stopu malého Hejkálka. Na konci lesa tekl potůček. A na něj jsme se právě těšili. Nejdříve přišla na řadu svačinka, a když se všichni kulíšci pořádně najedli a napili, šlo se na lodě. Každý postavil pořádnou lodičku z listů. Daneček si vyrobil lodičku z klacíku. Všechny loďky krásně spěchaly, hnány proudem, někam do moře. Pak Evička vyprávěla o pohárku, který je z papíru a přenáší vodu kam potřebujeme. Všichni si pohárek začali vyrábět, Učitelé pomáhali, kde bylo třeba. Pohárky byly hned vyzkoušeny a opravdu, voda se v nich držela. A pak se to stalo. Malý nezbedný plamínek zajal jeden keř kousek od cesty (jako:-)) a kulíšci honem, honem spěchali na pomoc. Udělali dlouho řadu a přelévali si od potoka vodu z pohárku do pohárku. Na konci Jonášek a Martínek hasili. Požár byl uhašen. Hurá! U potoka je krásně, voda je chladivě příjemná a nic nám tu nechybí. Veselo bylo, když děti dávaly chladivé obklady Evě. Namočily velké lopuchové listy v potoce a přikládaly je Evičce tu na záda, tu na nohy.:-) A Eva se patřičně ozvala, jak moc to studilo. A všichni se smáli. Už byl čas jít. Zpáteční cesta byla zpěvavá. Kluci tloukli do rytmu klacíky, a my jsme zpívali. Cesta vedla lesem. Pečlivě ukrytí před sluncem se nám šlo krásně. U lavičky se kulíšek se všemi rozloučil a ahoj příště.
Sára
