Březen 2018

Březen jsme započali tím nejmrazivějším počasím, ale odvážní Kulíšci se nezalekli a užili si výpravu do kopce a z kopce, objevili při tom novou krásnou cestu lesem a ani jim nestačily mrznout tvářičky. Hráli jsme na mrazíka. Hledali jsme v lese protiklady (krátký x dlouhý klacík, velký x malý list…) Navštívili jsme ordinaci paní doktorky Kuglerové, všechno jsme tam obhlédli, změřili, jak jsme vysocí, otestovali zrak čtením obrázků a Doubravka si dobrovolně nechala měřit tlak. Postavili jsme sněhuláky a povozili se na saních a bobech. Stavěli jsme podle návodu kostky na sebe, počítali bukvice v lese a objevovali tak svět čísel a počtů. Připravovali jsme se na slavnost vynášení Morany-naučili jsme se písně a říkadla, Moranu jsme vycpali hořlavými přírodninami, ustrojili ji, děti zapínaly knoflíčky na košili (což je někdy dost nárčný úkol), sbírali suchou trávu na její vlasy, namalovali jí obličej a navlékli korále z vyfouklých vajec. Když jsme slavnostně tu Moranu zapálili a vyhodili (moc se jí odplouvat nechtělo), rozloučili jsme se se skřítkem Zimníčkem,  povozili jsme se na sněhu a postavili mu sněhový domeček a uspali ho ukolébavkami.
První jarní den jsme ještě sáňkovali. Když nám však sluníčko sníh roztálo, vydali jsme se hledat vílu Jarněnku. Cesta to byla nelehká, plná lesních úkolů, ale nakonec jsme ji našli. Na její počest děti zasadily do šnečích ulit řeřichu a už krásně roste. Šnečí ulitky jsme také nabarvili a vyrobili si ještě s pomocí modelíny krásné duhové šnečky.
Zašli jsme na exkurzi do truhlářské dílny Devoto, kde nám Jáchymův tatínek ukázal různé truhlářské stroje a také novou prodejnu, kde jsme společně sestavili úžasnou palandu. Kulíšci dostali na památku vyříznuté písmeno K (jako Kulíšek), které předškoláci později osmirglovali.
Připravili jsme se také na oslavu Velikonoc. Káča nás naučila koledu Já jsem malý chocholáč, zkoušeli jsme plést pomlázku, barvili vajíčka (pomocí namočeného krepového papíru), pletli věnečky z kudrnaté vrby…. A také jsme si povídali o Ježíškovi a Jidášovi. Jako správní malí vědci jsme nezapomněli prozkoumat vajíčka. Co se asi stane, když pustíme vejce z výšky? A co se stane s vejcem naloženým do octa? A co když budeme šlehat žloutky a bílky zvlášť? Na tyto otázky už Kulíšci znají odpověď, protože provedli náležité pokusy. Nejoblíbenější asi bylo octem odvápněné vajíčko, které skákalo jako hopík.
Krom toho všeho jsme si hráli v lese, lezli po stromech, váleli se v listí, prali a žďuchali jsme se na měkké trávě, váleli sudy, zkoumali první vylezlé živočichy, pomáhali si, smrkali, hráli na schovku a na honěnou, s pískem a hlínou a užívali si života plnými doušky.