Za květen a červen jsme toho stihli hodně:
V květnu se děti naučily píseň Pro maminku a vyrobily maminkám k svátku batikovaný šátek. V lese jsme také společně postavili z přírodnin velikou maminku.
Navštívili jsme včelaře Borka Titěru v Dole, který nám ukázal včelí úl, odvážlivci si mohli pohladit hodné včelky na plástvi, pozorovat včelí larvičky a ochutnat med rovnou z plástve. Dočetli jsme knížku „Včelka sluněnka“, která nám přiblížila život ve včelím úlu.
V červnu jsme na jedné výpravě vyráběli podle pohádky lesní skřítky. Používali jsme pilku, kladivo a hřebíky, drát, lepidlo a nejrůznější přírodniny, které jsme v lese našli.
Kulíšek nás také pozval na bylinkovou výpravu, při které jsme ho léčili květem bezu, vyráběli jsme mátové mojito, koupali jsme v meduňkové lázni neklidné miminko, pro medvěda jsme udělali levandulovou postýlku a uspali jsme ho ukolébavkou.
Ještě jsme byli na výletě ve Velvarech, odkud je naše paní učitelka Eva. Pohráli jsme si u ní doma, připravili těsto na bramborové placky, u rybníku Malvaňáku jsme ulovili jepičí larvy, hráli si s trubkovými stromovými telefony a snědli placky upečené na roštu.
Koncem dubna proběhl zápis do Kulíšku na příští školní rok, a tak se k nám na poslední „svatojánskou“ výpravu přidali i rodiče s dětmi, které k nám budou chodit od září. Na téhle výpravě jsme potkali moudrou bábu kořenářku, která dětem poradila, aby si z bylin vyrobily postýlku pro svatého Jána. (Když svatý Jan takovou voňavou postýlku najde a vyspí se v ní, nechá v ní pak na oplátku nějaký poklad. My jsme v ní pak měli krásné třešně.) Po cestě na starou vinici na Dole, kam nás laskavě pustili manželé Titěrovi, jsme hledali zlaté kapradí a našli. Na vinici jsme rozbili tábor, pletli věnečky, vařili polévku v kotlíku, odpočívali při pohádce a hráli různé honičky po cestičkách… A samozřejmě jsme zpívali. Bylo to krásné a příjemné zakončení našeho prvního školního roku.