Svatováclavský výlet 1.10.2014

Ve středu 1. října chvíli po svátku sv.Václava jsme se s Kulíškem a hosty vydali do Úholiček na Podmoráňskou vyhlídku, kde jsme doufali, že bychom se s knížetem Václavem mohli setkat. Od vlaku jsme vyrazili směrem vzhůru za zpěvu kánonu: „Půjdem cestou dalekou, polem, lesem, pasekou, z bílé skály uvidíme v dáli hrady nad řekou.“ Jen co jsme minuli první „vodopád“, zastavili jsme se v lomu, abychom si na další cestu osedlali koně. Dřevěné. Každé dítě si koníka od Vaška Zavřela mohlo dotvořit po svém. V druhém lomu jsme postavili parádní kamenný hrad a pak jsme do něj nanosili od potoka zásoby vody. Po svačině nás dál do kopce vedly poztrácené tolary z měšce knížete Václava – nebyly obyčejné, v každém se ukrýval malý úkol a odměnou za splnění byl jedlý peníz (alias club sušenka). Před vrcholem čekala ještě malá překážka pro koně a velká provázková pavučina přes cestu a už jsme mohli obdivovat výhled ze skály. Byla trochu mlha, takže až na hrady vidět nebylo, zato jsme dobře viděli na druhé straně řeky kapličku sv. Václava. Zpěv svatováclavského chorálu k nám přilákal skutečně samotného knížete, který pak kluky pasoval na rytíře Koruny české a k její obraně jim předal meč a holčičky na dvorní dámy družiny sv. Václava a těm zase věnoval krásné růžové závoje. Ti, kteří nikam nepospíchali si s námi opekli chlebové hady na ohníčku a pak zamířili zpět na vlak. Kulíšci po obědě zamířili do stanu, který jsme jim na odpočinek postavili a ve spacáčcích poslouchali pohádku O šípkové Růžence. Někteří usnuli, někteří ne, ale odpočatí vypadali všichni….

Katka